Postup pro poskytnutí první pomoci v prostředku hromadné dopravy má v jádru stejné zásady, jako kdekoli jinde. Je ale namístě přizpůsobit se specifickému prostředí. Fakt, že se nacházíme v tramvaji, autobusu nebo metru, nám může v mnohém i pomoci – třeba i tím, že bude ve voze k dispozici určitý počet lidí, které můžeme bezprostředně oslovit pro další pomoc. Co tedy dělat, pokud je potřeba někomu pomoci v MHD?
První pomoc v MHD: Jak postupovat?
Především zachovejte klid a nepanikařte. Pokud jste první, kdo si cestujícího v nouzi všiml, zhodnoťte své schopnosti pro poskytnutí první pomoci a případně zřetelně vyzvěte ostatní cestující – není mezi nimi lékař, zdravotník, nebo někdo, kdo absolvoval kurz první pomoci? Pokud ano, nechte pomoc na něm a zajistěte další úkony.
Rozdávejte úkoly: Je tady lékař? Umíte někdo první pomoc? Vy běžte za řidičem, vy zůstaňte sedět, vy mi pojďte pomoct, vy zavolejte 155. Buďte konkrétní a struční, jednoduché úkoly rozdávejte konkrétním lidem – zamezíte tím váhání a ztrátě cenného času. Pokud je to potřeba, asertivně uklidněte nevyžádané pomocníky nebo určete někoho, kdo uklidní případné panikařící cestující.
Uvědomte řidiče. Právě on může být jediným člověkem ve voze, který umí kvalitně poskytnout první pomoc. Řidiči MHD podstupují pravidelná školení první pomoci a jsou připraveni na krizové situace. Pokud si nevíte rady, řidič pomůže situaci koordinovat. Řidič má také přístup k palubní lékárničce a samozřejmě bezpečně odstavit vozidlo a zajistit tak bezpečnost postiženému i cestujícím.
Mezitím zhodnoťte stav postiženého. Co se stalo? Náhle omdlel, upadl při manévru vozu a udeřil se? Nastoupil do vozu už v indisponovaném stavu? Není zraněný, pod vlivem alkoholu nebo jiných látek? Komunikuje, reaguje na oslovení nebo jiný podnět (např. štípnutí do ruky)? Nevykazuje známky záchvatu nějaké nemoci (např. epilepsie)? Vyhodnoťte situaci, abyste ji mohli co nejjasněji popsat dispečerovi záchranné služby.
Zavolejte záchrannou službu. Práci koordinujte s řidičem MHD, spolu s ním také určete přesné místo nehody pro záchranáře a případně se rychle shodněte, kdo záchranku zavolá. Pokud ve voze vypukne chaos, určete i někoho, kdo uklidní ostatní cestující, případně zamezí nevhodnému jednání, jako je třeba natáčení akce na mobil.
Tip: Pro rychlé přivolání záchranné služby a přesné určení polohy nehody si stáhněte aplikaci Záchranka.
Nepřestávejte v poskytování první pomoci, dokud záchranáři nedorazí. Má to smysl, i když např. při masáži srdce nebo umělém dýchání nevidíte hned žádné hmatatelné výsledky. Vytrvejte, případně se vystřídejte. Pokud je postižený při vědomí, mluvte na něj. Pokud se probral a tvrdí, že je v pořádku, akci rozhodně neukončujte a vyčkejte příjezdu záchranářů.
První pomoc v metru
V metru je náročnější kontaktovat řidiče a vůz nelze zastavit a odstavit ke krajnici, jako třeba autobus. Navíc se pohybuje velmi rychle a nemusí v něm být signál pro přivolání záchranné služby. Proto se snažte s pomocí ostatních cestujících vynést postiženého ven z vozu. Ve stanicích jsou kamery a personál uvidí, co se děje. Ideálně ale vyšlete někoho, kdo případně personál kontaktuje nebo zavolá osobně. Záchrannou službu volejte ihned sami.
Některé veřejné prostory jsou vybaveny defibrilátorem (elektrickým přístrojem pro „nahození“ pacienta po kolapsu neboli AED). Jak defibrilátor použít, si můžete přečíst třeba zde. Přístroje AED jsou rozmístěny ve veřejných budovách po celé Praze (mapa zde). Zatím nejsou přímo ve stanicích metra, ale často je najdeme v jejich blízkosti – třeba na Hradčanské v sídle UNICA Plasma nebo na nám. Míru na městském úřadě Prahy 2.
Tip: Lokaci nejbližšího AED najdete také v aplikaci Záchranka. Přístroj s sebou také vozí strážníci městské policie – pokud je hlídka v okolí, operátoři záchranky ji okamžitě vyšlou na místo.
Tipy pro poskytnutí první pomoci
Říká se, že kdo je připraven, není překvapen. Ideální možností, jak se připravit na případný „zásah“, jsou kurzy první pomoci. Nabízí je třeba Český červený kříž a formou zážitku a realistických simulací třeba společnosti ZDrSEM nebo First Help.
Pomoci ale mohou i příručky nebo ještě lépe instruktážní videa, která najdete na internetu. Zdravotní záchranná služba hl. m. Prahy má pěkně zpracovaný třeba i postup volání na linku 155, ale třeba i postup záchrany při úrazu s bezvědomím nebo v přivolání pomoci člověku v bezvědomí, jehož příčinu neznáme. Na kanálu ZZS HMP se dozvíte i to, jak funguje resuscitace „po telefonu“ nebo jak správně postupovat při epileptickém záchvatu.
Dobrá videa najdete i na webu BESIP – dozvíte se třeba, jak poskytnout pomoc při mdlobě nebo pokud najdete člověka v bezvědomí. Pokud první pomoc neumíte, nevzdávejte to – operátoři na lince 155 vás budou profesionálně navádět – i masáž srdce se dá zvládnout „po telefonu“ a i naprostý laik může zachránit život.
