Zákon suše říká, že „účastník provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích“. Kromě řidičů a samozřejmě cyklistů jsou to i jezdci na zvířatech a také chodci. A i ti páchají přestupky – často aniž by o tom měli ponětí. Mezi nejčastější přestupky a následně pokuty pro chodce patří přechod na červenou, přecházení vozovky mimo přechod a chůze bez reflexních prvků tehdy, kdy to zákon vyžaduje. A jak přesně legislativa upravuje pohyb chodců? Pojďme se na to podívat!
Absolutní přednost na přechodu pro chodce neplatí
Zákon říká, že pokud je blíže než 50 m k dispozici přechod pro chodce, křižovatka s řízeným provozem či jiné místo, určené pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod, je chodec povinen jich využít. To zároveň znamená, že vozovku lze přejít mimo určený přechod jen tehdy, pokud by chodec k tomuto přechodu musel ujít 50 a více metrů. Před vstupem na vozovku se chodec vždy musí přesvědčit, zda svým vstupem na vozovku neohrozí sebe nebo jiné účastníky provozu.
Jak přecházet mimo přechod pro chodce?
Kromě dodržení zmíněného „pravidla 50 metrů“ nesmí chodec pro vstup na vozovku překonávat zábradlí či jiné překážky jako betonové zátarasy nebo svodnice. Přecházet mimo přechod je možné pouze kolmo k ose vozovky a s ohledem na vzdálenost a předpokládanou rychlost přijíždějících vozidel, aniž bychom je svým vstupem donutili k náhlému směru nebo rychlosti jízdy.
Pravidla na přechodu pro chodce
Chodec na přechodu nemá absolutní přednost: Nesmí vstupovat na přechod bezprostředně před blížícím se vozidlem a vždy musí dát přednost tramvaji. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždí-li vozidla s právem přednostní jízdy (tedy všechna „auta s majáčkem“). Pamatujte také, že na přechodu pro chodce se chodí vpravo, což přispívá k plynulosti provozu – stejně by to mělo fungovat i v případě hustšího „provozu“ na chodníku.
Chodci a tramvaje
V roce 2019 připravil Dopravní podnik hl.m. Prahy spolu s BESIPem, Policií ČR a dalšími partnery bezpečnostní kampaň na prevenci srážek tramvají s chodci s názvem "Neskákej mi pod kola!". Hlavním smyslem této akce je pomocí výrazného až šokujícího polepu udržet pražské cestující v pozoru a v důsledku toho snížit počet nehod způsobených střety tramvají s chodci. Většině srážek tramvaje s chodcem se dá předcházet, avšak každoroční statistiky tramvajových kolizí nejsou moc povzbudivé a jejich počet roste. Největší nebezpečí hrozí právě chodcům při neopatrném přecházení vozovky, jelikož si stále spoustu lidí neuvědomuje, že tramvaj má dle pravidel silničního provozu přednost.
Pokuty při přecházení silnice
Nejčastější jsou pokuty za přechod na červenou, přecházení rušných vozovek s překonáváním překážek, nebo mimo přechod v místech, kde se přechod nachází ve vzdálenosti dané zákonem. Bloková pokuta pro chodce se může vyšplhat až ke 2 000 Kč.
Věděli jste, že zatímco u nás a v jiných evropských zemích se příliš „neřeší“, po jaké straně chodníku jdete, v zemích s vysokou hustotou obyvatelstva je nutnost dané pravidlo dodržovat? Např. v japonském Tokiu drtivá většina chodců dodržuje pravidlo chůze při levé straně chodníku či schodů.
Reflexní prvky zviditelní chodce až na 200 m
Loňská policejní akce ukázala, že spousta chodců vůbec neví, na jaké straně vozovky bez chodníku by se měli pohybovat. Také často zapomínají nosit povinné reflexní prvky při chůzi mimo oblast obce za snížené viditelnosti. V místech bez chodníku musí chodec jít po levé krajnici, organizovaná skupina chodců po pravé. Na oblast „mimo obec“ sice narazíme jen v hraničních částech Prahy, tím spíš ale můžeme zapomenout: Reflexní prvek je nutné nosit na noze nebo ruce směrem do vozovky vždy při snížené viditelnosti (v noci, za soumraku a svítání, v mlze nebo hustém dešti).
Jak má reflexní prvek pro chodce vypadat?
Zákon to přesně nevymezuje, ale průzkumy ukázaly, že lidské oko je nejcitlivější na jasnou žlutozelenou barvu. Vhodnou volbou jsou dva pásky na zápěstí a kotník, které kopírují pohyb chůze a upozorní řidiče, že jde o chodce. Ideální volbou je také reflexní vesta nebo šle, ale i celoreflexní doplňky ve stříbrné barvě (čepice, rukavice, batoh, ale i látková gumička do vlasů nebo přívěsky a různé špendlíky na batoh nebo oděv), které najdeme i v řetězcích s módou a kromě zajištění naší bezpečnosti navíc i skvěle vypadají.
Proč jako chodec nosit reflexní prvek?
Řidič za snížené viditelnosti potká chodce v černém oblečení, má zhruba 18 metrů na adekvátní reakci. Při rychlosti kolem 70 km/h to znamená necelou vteřinu. Reflexní prvek je ale pro řidiče rozpoznatelný už ze vzdálenosti 200 m. Reflexní prvky tedy nenosíme jen proto, abychom udělali radost zákonodárcům, ale především pro svou bezpečnost. Mít jednu takovou pásku v batohu rozhodně není od věci – hodit se může i při noční cestě po méně přehledných úsecích města, na neosvětlených přechodech pro chodce nebo při pohybu podél cyklostezek.
Pokuty za chůzi bez reflexních prvků
Na místě je přestupek možné vyřešit domluvou, ale není radno na to spoléhat – hrozí totiž i pokuta až 2 000 Kč blokově a 1 500 – 2 500 Kč ve správním řízení.
Věděli jste, že prodleva reakce řidiče je v ideálních podmínkách 0,3–0,5 vteřiny, v reálu a za snížené viditelnosti se ale pohybuje až okolo 1,5 vteřiny? To je doba, která může rozhodnout o životě a smrti. Nošení reflexních prvků dokáže pětinásobně prodloužit časový prostor pro reakci řidiče.
A co vy, znali jste všechna pravidla, která musí chodci dodržovat? A dokážete si vybavit momenty, kdy jste tak úplně neodhadli rychlost auta a pak se dušovali, že už takhle nikdy riskovat nebudete? Každý z nás nějaký takový „vroubek“ má. Hlavní je se z něj poučit – v případě pohybu chodců kolem vozovky totiž ani tak nejde o přestupky a pokuty, jako především o život. A za ten ta jedna doběhnutá tramvaj a pár minut k dobru rozhodně nestojí.
