Trolejbusy mají v Praze poměrně dlouhou historii, ale i slibnou budoucnost. Zelenou jim dává ekologie a zajímavým bonusem je jejich tichý provoz. První linka už je v provozu a živě její jízdu (stejně jako polohu všech ostatních spojů MHD) můžete sledovat i v aplikaci Citymove. V počátcích hromadné dopravy ale Praha o trolejbusech nechtěla slyšet a své místo získaly až ve třicátých létech a hlavně po válce. A to především na kopcovitých tratích…
Moderní doprava do kopců i na periferii
První trolejbus se po ulicích Prahy projel v roce 1936. Myšlenka je ale mnohem starší – zrodila se už roku 1901, kdy vídeňská forma Ganz nabídla pražským Elektrickým podnikům spolupráci na vybudování trati. Praha ale tehdy zažívala raketový rozmach tramvajové dopravy (o jejíž historii jsme psali třeba v tomto článku) a nápad tak zůstal u ledu. Oživil se znovu až za první republiky, kdy se trolejbus ukázal jako zajímavá alternativa (nejen) pro okrajové oblasti města, ale také třeba rozrůstající se vilové čtvrti. První linka operovala mezi Střešovicemi a sv. Matějem na Praze 6. Její úspěch otevřel cestu dalším tratím – druhou byla spojnice mezi Andělem a Walterovou továrnou v Jinonicích, která vedla do kopce přes Malvazinky.
Tip: Provoz první linky na Praze 6 zahajoval vůz Praga TOT. Tento nejstarší pražský trolejbus stále „žije“. Dnes ho najdete krásně zrenovovaný ve střešovickém muzeu MHD. Má za sebou ale pohnutý osud – desítky let po vyřazení byl znovu objeven, sloužil jako kůlna na zahradě. Více o něm se dočtete v tomto článku. V plánu jsou přípravy na jeho zážitkový provoz na některé z nových tratí.
Po válce nastal boom trolejbusové dopravy. Linka z Anděla byla prodloužena až na Václavské náměstí a představovala velmi oblíbený (a vytížený spoj). Zprovozněna byla i linka ke Strahovskému stadionu, která byla pro tramvaje i tehdejší motorové autobusy příliš strmá. Plánování rozsáhlé sítě trolejbusů pro obsluhu tzv. Velké Prahy bylo součástí prvních dvou pětiletek. Jako mnohé ze socialistických plánů, i tento se ale dostal do skluzu. Důvodem byl mimo jiné nedostatečný stav vozovek nebo nízká kapacita elektrické sítě. Vznikly ale třeba linky z Libně do Čakovic nebo ze Smíchova do Chuchle a největšího rozsahu síť dosáhla v roce 1959, kdy pokrývala trasy o délce téměř 57 km.
Zánik a „pomníčky“ pražských trolejbusů
Později začaly trolejbusy z pražských ulic mizet. Důvodů bylo několik. Nejrozšířenější „pražské“ trolejbusy Tatra 400 se přestaly vyrábět a novinek 8Tr z plzeňské škodovky Praha objednala jen 35 kusů. Ekologie byla v té době ještě myšlenkou daleké budoucnosti a nafta ze sovětské ropy byla levnější než elektřina, takže zastarávající trolejbusy nahradily moderní dieselové autobusy Karosa ŠM 11. S nimi navíc nebylo nutné udržovat trolejové vedení, které postupně zaniklo. A v neposlední řadě – začaly se pomalu realizovat velké plány podzemní dráhy. Na dlouho poslední pražský trolejbus zajel do depa po půlnoci 16. října 1972.
Věděli jste ale, že připomínky někdejší husté trolejbusové sítě v Praze najdeme dodnes? V místě konečné první linky u Sv. Matěje mají pražské trolejbusy dokonce opravdový památník: Byl umístěn na adrese Šárecká 38 při příležitosti padesátého výročí ukončení provozu této trati v roce 2009. Tvoří ho původní renovované sloupy ve světle zelené barvě a část příčného trolejového vedení, které společně vytváří v ulici jakousi „bránu“. V roce 2010 byl odhalen další pomník na místě bývalé trolejbusové smyčky Orionka, odkud jezdila naopak na dlouho poslední pražská trolejbusová linka. Tvoří ho čtyři zrenovované historické sloupy, část vedení a historický označník zastávky s pamětní deskou.
Ekologicky a pohodlně (nejen) na letiště
Dnes je trolejbus dopravním prostředkem, který souzní s myšlenkami ekologie, ale naplňuje i požadavky na tichý provoz v rezidenčních oblastech. A tak se do Prahy pomalu vrací. První myšlenky na obnovu tratí se od plánů na papíře v 90. letech přesunuly až do současnosti: První testovací linka byla spuštěna v roce 2017 v Prosecké ulici. Šlo de facto o hybridní elektro autobus, kterému trolej pomáhá „táhnout“ do kopce a nabíjet baterii za jízdy. Na toto testování navázala současná linka 58 z Palmovky do Miškovic, kterou obsluhují právě hybridní trolejbusy.
Tip: Loňské otevření této trati bylo i přehlídkou historických trolejbusů. Projet se jimi můžete také v rámci zážitkových jízd, pořádaných PID – třeba každoroční autobusové a trolejbusové přehlídky v květnu. A prohlédnout si je lze v muzeu ve Střešovicích.
Druhým projektem, na který se aktuálně soustředí pozornost, je elektrifikace linky 119 z Veleslavína na Letiště Václava Havla. Ta se patrně už v březnu 2024 změní na trolejbusovou linku 59, obsluhovanou česko-polskými bateriovými vozy Škoda–Solaris 24m, jejichž typové označení skrývá i informaci o jejich úctyhodné délce. Půjde o vůbec nejdelší trolejbusy v ČR, které nejen výrazně zvýší pohodlí při cestování z letiště (přepraví až o 30 % více cestujících), ale také omezí produkci emisí a hluku. A co je v plánu dál? Do roku 2030 by mělo být elektrifikováno dalších 14 linek včetně jedné příměstské a pražská trolejbusová síť by se s délkou kolem 100 km měla stát nejdelší v České republice.
