Pomalý start pražské „podzemky“
O potřebě podzemní dráhy v Praze začalo hovořit už koncem 19. století. Stavba linky, víceméně kopírující dnešní „áčko“ byla zahájena za první republiky, druhá světová válka ale projekt na dlouho zmrazila. V padesátých letech se pak objevily první vizualizace velkolepého metra, inspirované sovětským vlivem. Více zajímavostí o rané historii pražského metra najdete v tomto článku.
V roce 1966 pak započala realizace projektu podpovrchové tramvaje na místě dnešní stanice Hlavní nádraží. Ač bylo od projektu pro jeho nedostatečnost upuštěno, odkaz na „tramvajovou“ koncepci zde zůstal dodnes v podobě (trochu nepraktických) bočních nástupišť. V roce 1968 se město definitivně rozhodlo ve prospěch projektu oddělené podzemní dopravy.
Úplně první a nikdy neotevřená pražská stanice metra Klárov byla ve skutečnosti atomovým krytem pro vedení státu. Metro bylo po dlouhou dobu protkáno prosovětskou ideologií – mimochodem, i proto bylo slavnostně otevřeno právě 9. května 1974 a budovatelství čišelo nejen z některé výzdoby, ale i jmen stanic. Původní názvy a další zajímavosti se dozvíte v tomto článku.
Tip: Ve vestibulu stanice Muzeum najdeme plastiku s podobiznou inženýrů Vladimíra Lista a Bohumila Belady. Tito muži předložili první realizovatelný návrh podzemní dráhy pro Prahu v roce 1926. Projekt se stal částečnou předlohou pro později realizované linky metra.
Přestupní stanice
V Praze najdeme tři přestupní stanice: Můstek s výstupy v dolní a střední části Václavského náměstí a na Jungmannově náměstí, Florenc (se vstupy v ulici Sokolovská a Na Florenci) a Muzeum (se vstupy v horní části Václavského náměstí, v ulici Vinohradská u Národního muzea, v Mezibranské a od parkoviště v ulici Wilsonova). Časem se k nim přidá Náměstí Míru a Pankrác.
Pokud pražské metro neznáme dobře, může se stát třeba to, že najdeme vstup na kýženou stanici, který ale vede primárně na linku, kterou nechceme využít – a pak ztrácíme čas hledáním správné trasy v podzemí. Přímé vstupy na linky jsou označeny barvami a písmenem linky – pokud si nejsme jisti, která kam vede, stačí si otevřít Citymove a zkontrolovat přesné trasy na mapě Prahy.
Věděli jste, že když v aplikaci Citymove kliknete na ikonku stanice metra, zobrazí se vám přesné časy odjezdů vlaků? Stačí pár vteřin a hned budete vědět, zda musíte pospíchat, nebo ne.
Další pražské dopravní uzly
Efektivní využívání pražské hromadné dopravy spočívá ve znalosti její sítě a také návaznosti na tramvajové, případně autobusové linky. Někdy je totiž efektivnější přeskočit na jiný dopravní prostředek nebo kousek popojít pěšky. Mapa veřejné dopravy v aplikaci Citymove vám ukáže, které zastávky máte nejblíž a jaké linky z nich jedou.
Významnými dopravními uzly s přestupem na několik tramvajových linek jsou zastávky Vodičkova a Lazarská (u stanice metra Můstek), Anděl (a nedaleký autobusový terminál Na Knížecí), I. P. Pavlova, Palmovka a také třeba Strossmayerovo náměstí (pár minut pěšky od Vltavské).
Věděli jste, že páteřní linky tramvají číslo 3, 9, 11, 17 a 22 mají ve špičce interval 4 minuty? Mnohdy se tak vyplatí nepokračovat dál metrem, ale přesednout na některou z nich. Citymove zobrazuje živou polohu spojů, takže se už v metru můžete podívat, zda spoj stihnete doběhnout, nebo naopak nemá smysl pospíchat.
Živý organismus metra
Pražské metro denně usnadňuje pohyb po městě tisícům lidí. „Podzemka“ ale není jen dopravní tepnou, ale i světem, kde se odehrávají malá dramata. (Kdo z nás někdy nepospíchal po eskalátorech jako o život, nebo nezapomněl „štípnout“ jízdenku?). I v metru ale někdy stojí za to zpomalit a pořádně se rozhlídnout – a to nejen kvůli revizorům…
Stále méně bariér. Sovětským stylem inspirovaná koncepce metra přinesla i pozitiva – to největší pociťujeme v prostornosti stanic a vestibulů, které jsou nesrovnatelné se stísněnými průchody třeba v secesním pařížském metru. Zároveň ale tehdy moc nemyslelo na handicapované nebo rodiče s kočárky. Dnes už je bezbariérových 46 stanic. Jejich seznam najdete na webu DPP.
Umění v metru. Nadčasové písmo a ikonické obklady e eloxovaného plechu, inspirované designem Jiřího Rathouského. Tvarované obklady sklářského designéra Františka Víznera ve stanicích Karlovo náměstí a Jinonice. Historické motivy na lince A pod centrem města. V Pražském metru denně procházíme kolem mozaik, plastik, reliéfů, které stojí za zastavení a prozkoumání.
Nákupy přímo z metra. Dnes už je velké množství stanic propojeno s „životem nahoře“. Přímo na nákupy můžeme vyrazit třeba ze stanic Flora (OC Atrium), Pankrác (OC Arkády) nebo Náměstí Republiky (OC Palladium) a samozřejmě Černý most, Chodov a dalších. Na trase nové linky D se můžeme těšit na mnohem promyšlenější propojení stanic s urbanistickým řešením na povrchu.
Kontrola jízdenek. Zatímco v zahraničí se často setkáme s turnikety, do pražského metra snadno projde černý pasažér. Revizoři chytají hříšníky nejčastěji na přestupních stanicích – pověstná je třeba Florenc v místě jednosměrného přestupu z „céčka“ na linku B a také užší průchody pod Václavským náměstím, kde kontrolorům stěží utečete. Pokuta na místě činí 1000 Kč a lze ji zaplatit kartou.
Tip: Cestujte bez nervů a kupte si jízdenku přímo v Citymove. Zaplatíte za ni uloženou platební kartou a jízdenka se aktivuje už za dvě minuty.
Budoucnost metra: Nová linka i propojení s vlaky
Metro D
Modrá linka neboli „déčko“ propojí jižní sektor Prahy s centrem. Novou konečnou bude Depo Písnice a vzniknou dvě nové přestupní stanice – jako první Pankrác a následně Náměstí Míru. Na co se na lince D můžeme těšit, kromě významného zlepšení dopravní obslužnosti? Třeba na odlehčené automatizované soupravy bez strojvůdce, které bude možné plně podélně procházet, a moderní stanice s bezpečnostními posuvnými dveřmi mezi nástupištěm a vlakem. Výhledově se pak počítá s možností prodloužení linky na Žižkov nebo jejím větvením směrem do Modřan.
Tip: Už se nemůžete dočkat, až se v roce 2029 poprvé svezete? Zatím můžete vstřebat důležité informace o nové lince na webu DPP a nezapomeňte se pokochat vizualizacemi výtvarného ztvárnění některých stanic.
Metro S
Do doku 2050 počítá Praha s vybudováním podzemních tratí pro regionální vlaky, které na území hlavního města doplní linky metra a zároveň usnadní dopravu po středočeském kraji a zlepší dostupnost „okrajů Prahy“ a středočeských měst. Plánuje se projekt s pracovním názvem „Metro S“, který spočívá ve vybudování vlakových tunelů mezi Smíchov – Karlín a Nusle – Bubny s centrálním přestupním terminálem na Hlavním nádraží (respektive pod ním).
I když se to možná zdá jako daleká budoucnost, v pražské hromadné dopravě se v následujících letech máme rozhodně na co těšit.
