Loňský průzkum expertů z Tripadvisoru zařadil Prahu na první příčku žebříčku měst s největší koncentrací pivnic, barů a výčepů na počet obyvatel. Naše hlavní město tak korunoval na pomyslné hlavní město hospodského života, které za sebou nechalo i Mnichov nebo Las Vegas a také Londýn, který se na první pohled puby jen hemží. Tento status Prahy podporují luxusní podniky, oblíbené kluby, ale i štamgastské lokály, do kterých nahlédneme prostřednictvím tohoto článku.
Dejvická nádražka
Legendární restaurace a srdeční záležitost (nejen) lokálních štamgastů v pestrém složení od studentů okolních univerzit přes místní starousedlíky, „kravaťáky“, pankáče i páry na rande, kteří sem chodí na skvělé pivo a českou kuchyni za rozumné ceny. Kultovní lokál vznikl už roku 1873, kdy bylo postaveno i samotné nádraží. Podoby nezaměnitelného sociokulturního fenoménu ale definitivně nabyl po roce 1989. Dejvická nádražka žije nejen pohostinstvím. Interiér plný atmosféry starých časů s punkovým puncem a dvě venkovní zahrádky často zalívá zvuk hudebních vystoupení nebo živelné zvuky návštěvnictva speciálních akcí. Vrcholem sezóny je bizarní akce, kterou nelze popsat – Frýbestr se musí zažít. Alespoň trochu ji dokáže přiblížit třeba tato reportáž na Rádiu Wave.
Dostupnost: Metrem, tramvají nebo autobusem na zastávku Hradčanská, nebo vlakem na nádraží Praha–Dejvice. Jet autem nedoporučujeme, protože „jedno“ si tady určitě dáte. Přímo před hospodou je ale stanoviště sdílených kol, na kterém sem můžete dorazit a pak pokračovat MHD.
Tip: Pokud vás téma nádražek a jejich proměn fascinuje, určitě navštivte svérázný web Vágus.cz, který mapuje nádražní podniky u nás i ve světě, případně si zakupte některou ze tří knih jeho autorů. Nebo si přečtěte rozhovor o tom, jak autoři nádražky mapují, a jak knihy vznikaly.
U Rotundy
Legendární pražská „čtyřka“, jakých dřív byly desítky, možná stovky. Dnes bychom těch opravdových knajp spočítali na prstech jedné ruky. A Rotunda patří mezi ně. Existenci již několikrát ohrožené a opět zachráněné putyky na prestižní adrese podporuje i městská část Praha 1. Problémem byl vysoký dluh na nájemném, a tak hostinec dostal v roce 2022 nového nájemce. Podmínkou města bylo zachovat charakter a cenovou hladinu hospody. Zdá se tak, že Rotunda s desítkou za 35 a poledním menu od 139 korun bude žít dál. A spolu s ní i jedinečný kolorit místních štamgastů, od starousedlíků až po studenty nedaleké FAMU nebo žurnalistiky.
Dostupnost: Hospodu najdete v ulici Karolíny Světlé 17, kousek od zastávky tramvaje Národní Divadlo nebo Karlovy lázně. Nedaleko je to také od metra Národní třída.
U Dandů
Další z kultovních, zachovalých „čtyřek“ najdeme na Vinohradech. Oranžová výmalba a dřevěné obložení stěn napovědí, že jste tady správně. Členitý interiér, nostalgická retro atmosféra, tankový Gambrinus a sudová plzeň a klasická česká kuchyně, jak ji pamatujete z „devadesátek“. Jméno hospoda nese po původních majitelích, kteří zde za první republiky hostinec založili. Za socialismu prostor sloužil jako lidová jídelna a po revoluci se stal opět výčepem. Hospoda U Dandů se pyšní obsluhou, která zde pracovala už před 20 lety, a stejně tak stálými hosty – jedním z nich je třeba i bývalý politik Miroslav Kalousek.
Dostupnost: Hospodu najdete v ulici Slezská 4, pár kroků od stanice metra, tramvají a autobusu Náměstí Míru.
U Černého vola
Tradiční pivnice na Loretánském náměstí má tradici už od roku 1905, kdy sem místní chodili do Brindova hostince na kulečník. Současná hospoda pak byla otevřena v roce 1965 a retro atmosféru si zachovala dodnes – krásně to ilustruje minimalistický „socialistický“ výčep, vévodící historickému interiéru. Navzdory své poloze je hospoda U Černého vola především útočištěm štamgastů – a to jak starší, ale i mladší generace – třeba z řad studentů nebo intelektuálů. A občas sem zavítá i nějaký ten politik (nebo třeba detektiv Nick Carter, který se zde ve filmu Adéla ještě nevečeřela sešel se svým pražským protějškem Ledvinou).
Dostupnost: Hospodu najdete na adrese Loretánské náměstí 1. Nejbližší zastávkou tramvaje je Pohořelec.
Tip: Pokud sem půjdete pěšky, zastavte se na Novém Světě na svařák. Ne ve zdejší kavárně (i když tam ho taky mají skvělý), ale hned naproti v nenápadném okénku ve dřevěných dveřích se znakem historického kola nad veřejemi. Najdete je snadno a návod k přivolání obsluhy objevíte přímo na místě. Nebojte se to zkusit!
U Budyho
Dnešní putování po výčepech zakončíme legendou všech legend. Eklektickou oázou U Budyho, kterou musíte trošku hledat v útrobách houštin Libeňského ostrova. Působí tajně, ale její polohu najdete třeba i na Mapách a znát ji můžete ze snímku U mě dobrý. A vypadá přesně jako ve filmu, i osazenstvo tu potkáte podobné. Zavítají sem ale nejen chataři a všemožné místní postavičky, ale i kolemjedoucí znalí cyklisté. Pokud hospodu neznáte a chcete k její raně „devadesátkové“ atmosféře přičichnout napřed aspoň zprostředkovaně, přečtěte si tuto reportáž Tomáše Poláčka. A nebojte se vkročit i naživo. Stačí nikam nepospíchat, naladit se na notu místní obsluhy a hostů a užívat si línou chvilku nicnedělání.
Dostupnost: Hospodu objevíte za stezkou, vedoucí dolů křovím naproti bloku novostaveb v ulici Menclova. Nejbližší zastávkou je Libeňský most, ale kousek je to sem i z Palmovky.
Kam dál?
Pokud vás téma kultovních výčepů, knajp a náleven zajímá do hloubky a chcete si tuto tematiku hlouběji nastudovat, sáhněte třeba po obsáhlé publikaci Pražské hospody autorů Slavomíra Ravika a Jana Petránka, průvodci Praha ožralá autorů Radima Kopáče a Petra Stančíka nebo čtyřdílné sérii Kde pijí múzy od autora a moderátora Lukáše Berného.
