Král český, císař římský, ale také král italský a burgundský a hrabě lucemburský. To jsou jen některé z titulů nejslavnějšího českého panovníka. Kdybychom chtěli navštívit všechny s ním spojené památky, museli bychom procestovat celou Evropu a jedny letní prázdniny by nám na to nestačily. Zůstaneme proto v Praze, kde se nám slavný panovník připomíná na každém kroku. Doslova. Pokud nás ale budou bolet nohy, stačí otevřít Citymove a trošku si pomoci svezením v tramvaji či metru.
Vyšehrad
Náš výlet začneme tam, kde mělo všechno začínat i podle Karla IV. – alespoň pokud jde o korunovaci příštích českých králů. Po matce byl potomkem Přemyslovců a úctu k této rodové linii vtiskl i do nového korunovačního řádu. Karel IV. pro sebe a své následovníky. Karlova korunovace začínala právě na Vyšehradě a odtud měl pokračovat průvodem skrze město až na Hradčany. Po husitských válkách se ovšem od zastávky na Vyšehradě upustilo a královská cesta začínala na dnešním náměstí Republiky (sídle dřívějšího královského dvora).
Tip: Pokud patříte mezi zvědavé milovníky historie, můžete si původní Karlův korunovační řád přečíst na webu AV ČR.
Dostupnost: Na Vyšehrad nejrychleji vystoupáte ze zastávek tramvaje Výtoň nebo Albertov. Naše trasa končí na Pražském hradě, a pokud jste do Prahy přijeli autem, máme pro vás tajný tip: V okolí Písecké brány na Hradčanské je fialová zóna jen za 20 Kč/hod, většinou tu bývá dostatek míst a zaparkovat zde můžete až na 22 hodin. Z Hradčanské se pak dostanete na zastávku Výtoň tramvají č. 2 jen za 20 minut. Parkování si kdykoli prodloužíte na dálku (klidně třeba z Vyšehradu) v aplikaci Citymove.
Královská cesta
Z Vyšehradu si můžete pěšky (nebo s pomocí MHD) projít celou trasu průvodu, kterou absolvoval Karel se svou ženou Blankou a výlet zakončit opět na Hradě (třeba v případě, že jste nechali auto u Písecké brány podle naší rady). Vyšehradu se vydejte Vyšehradskou ulicí, přes Karlovo náměstí, Spálenou a Husovou ulicí na Staroměstské náměstí, Karlovou ulicí, přes Karlův most na Malostranské náměstí, Nerudovou ulicí nahoru ke Strahovskému klášteru a zpět na Hrad.
Emauzy (klášter Na Slovanech)
První zastávkou na korunovační trase bude známý klášter. Karel IV. byl na svou dobu Evropan v pravém slova smyslu: Měl francouzské školy, do Čech přiváděl nejlepší evropské stavitele, umělce i učence. Ale podporoval i lokální kulturu – třeba řád slovanských benediktinů, kteří vedli liturgii ve staroslověnštině. Emauzský klášter nechal Karel IV. založit roku 1347 a později přibyl kostel. Opatství je ale ikonické i díky elegantnímu betonovému štítu s asymetrickými věžemi se špicemi, pokrytými 1,3 kg 24karátového zlata. Autorem dostavby věží (zničených po bombardování v roce 1945) byl v šedesátých létech architekt F. M. Černý. Věděli jste, že do kláštera nemusíte jen na prohlídku, ale také na skvělou kávu? Café Emauzy na terasách mezi kostely nabízí jedinečnou atmosféru s ojedinělými výhledy.
Dostupnost: Pokud byste si chtěli trošku nadjet, můžete si pomoci tramvají č. 18, která jede od Emauz (zastávka Palackého náměstí) na zastávku Staroměstská – odtud je to na Staroměstské náměstí kousek pěšky.
Dům U Kamenného zvonu
Čistě gotická stavba, která byla v šedesátých létech 20. století odhalena pod barokními úpravami, má pro život Karla IV. zvláštní význam. Právě v tomto domě svého času pobývali jeho rodiče, Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Kdoví tedy, jestli vše nezačalo právě zde… Dům stojí za vidění minimálně zvenčí, ale i zevnitř – dnes slouží jako galerie a často v něm jsou vystavována moderní díla, která zajímavě kontrastují se starobylou stavbou.
Tip: Cestou na náměstí také nezapomeňte aspoň letmo prohlédnout Karolinum, nejstarší část Univerzity Karlovy. Najdete ho na Ovocném trhu.
Karlův most a kostel Panny Marie pod řetězem
Tyto dvě památky spolu souvisí víc, než se na první pohled zdá – a to nejen svou těsnou blízkostí. Původně středověký maltézský chrám nechal vybudovat patrně Vladislav I. přímo u paty původního Juditina mostu. Když most nahradil ten Karlův (kterému se ovšem za jeho vlády říkalo Kamenný), kostel zde zůstal a je úzce spjat s příběhem císaře – po Karlově smrti v roce 1378 zde bylo vystaveno jeho tělo. Kostel dostal dnešní podobu po přestavbě barokním stavitelem Carlem Luragem a v našem prostředí působí poněkud nevšedně – spíš jako stavba odněkud z Itálie nebo právě z Malty. K blízkému mostu se pak váže mnoho zajímavostí, z nichž nejednu důvěrně známe. Věděli jste ale, že Karlův most byl jediným pražských spojením přes Vltavu až do roku 1841?
Dostupnost: Pokud byste si cestu od mostu na Pražský Hrad chtěli zkrátit, jde to snadno – tramvají č. 22 ze zastávky Malostranské náměstí do zastávky Pražský hrad. V aplikaci Citymove se můžete díky živé poloze spojů podívat, jestli vám nejede třeba právě teď.
Pražský hrad
Známe ho všichni, ale rádi se na něj vracíme – vždy je tady totiž co objevovat. Od poloviny 14. století byl hlavní rezidencí Karla IV. jako císaře Svaté říše římské a tím pádem neoficiálním hlavním městem celého rozsáhlého impéria. Nebýt Karla a jeho architektů, Praha by se dnes nemohla pyšnit největším hradním komplexem světa. Přímým odkazem krále a jeho ženy je Svatováclavská koruna, která je na Hradě uložená – mimochodem, věděli jste, že zlaté příčné pásy s drahými kameny na hlavě koruny pocházejí z opasku Karlovy ženy Blanky z Valois, který dostala jako svatební dar od bratra? Král i jeho čtyři ženy dodnes Hrad střeží – poslední místo jejich odpočinku najdeme v podzemní Královské hrobce pod svatovítskou katedrálou. V rámci komentovaných prohlídek lze místo kdykoli navštívit a uctít památku nejen Karla IV., ale i dalších českých knížat a králů.
Dostupnost: Jen pár kroků od Hradu leží zastávka tramvaje Pražský hrad, kousek dál (ale příjemnou procházkou přes Chotkovy sady) je to na stanici metra Hradčanská (nebo právě k Písecké bráně, kde jste možná nechali svůj vůz). Další možností je sejít po schodech dolů na Malostranskou (metro a tram).
