Díky aplikaci Citymove můžete po Praze cestovat zcela bezstarostně. Pokud plánujete výletní den, nestresujte se nákupem jízdenek po kusech, ale kupte si celodenní jízdenku přímo v aplikaci. Přes aplikaci také zaplatíte za parkování i na místě, kde nenajdete parkovací automat – klidně na modré zóně. V Citymove si snadno vyhledáte nejlevnější variantu parkování v okolí. A vězte, že u mnohých z následujících průmyslových památek to je doslova pár korun. Tak pojďme na to.
Bubenečská čistírna odpadních vod
Kultovní pražská industriální stavba působí, jako by ji sem převezli z Londýna nebo třeba Manchesteru. Aby ne: Budovu navrhl anglický inženýr William Lindley, který má „na svědomí“ čistírny po celé Evropě – třeba v polské Lodži, rumunských Jasech a dokonce v ázerbajdžánském Baku. Bubenečská čistírna sloužila až do roku 1967 a v 90. letech byla přeměněna na technickou památku. Tato industriální památka přitahuje nejen turisty a technické nadšence, ale i filmaře. Ve zdejších interiérech natáčeli třeba Tom Cruise nebo Jack Nicholson. My zde můžeme posedět v unikátní industriální kavárně Továrna.
Dostupnost: Tramvají na Nádraží Podbaba nebo vlakem na zastávku Praha–Podbaba. Parkování přímo u budovy ve fialové zóně v ulici Papírenská vyjde na pouhých 10 Kč/hod.
Národní technické muzeum
Budova muzea byla postavena roku 1941 v pozdní fázi funkcionalismu, tzv. internacionálním slohu. V roce 2011 bylo nově otevřeno po náročné rekonstrukci, kdy se zařadilo mezi přední evropská muzea – nejen hodnotou sbírky, ale i moderním, interaktivním pojetím expozic. Mezi unikátními exponáty muzea najdeme třeba astronomické přístroje Tychona de Brahe a Jana Keplera, hasičský povoz, který byl u požáru Národního divadla, první „český“ automobil, nejstarší dochovaný vůz Bugatti, nebo třeba originál letadla Jana Kašpara.
Dostupnost: Tramvají na zastávku Letenské náměstí nebo Korunovační. Autem lze zaparkovat na parkovišti přímo před muzeem nebo v okolních ulicích (obojí jsou oranžové či fialové zóny za 40 Kč/hod a i před budovou lze platit a prodlužovat parkovné na dálku přes Citymove).
Opero
Opero je jednou z pražských technických památek, která slouží jako coworkingový prostor. Můžete ho navštívit také v rámci přednášek a workshopů nebo si ho pronajmout pro vlastní akci. Sídlí v unikátním historickém Štencově domě v Salvátorské ulici. Tento dům byl vybudován v počátku 20. století podle návrhu významného architekta Otakara Novotného a býval v té době nejmodernějším tiskařským centrem ve Střední Evropě. Díky svému zakladateli, který sehrál klíčovou roli ve spolku Mánes, se zde pravidelně scházela výjimečná společnost význačných kulturních a společenských osobností, mezi nimiž nechyběli Max Švabinský nebo Jan Kotěra. Štencův dům byl místem, kde vznikala významná díla české umělecké historie a kde se rozvíjel bohatý společenský život. A na tuto myšlenku navazuje i dnes.
Dostupnost: Tramvají či metrem do zastávky Staroměstská. Nejblíže je zastávka autobusu Staroměstské náměstí. Parkování v lokalitě je obtížnější, proto doporučujeme nechat auto v garážích pod Palladiem.
Smíchovské zdymadlo
Svou současnou podobu získala plavební komora už v letech 1911–1922, kdy vyla vystavěna podle projekty firmy Lanna, patřící slavnému průmyslnickému rodu, spojenému třeba s Lannovým palácem nebo Villou Lanna v Bubenči. Dělníci tehdy odstranili část Petržilkovského ostrova, na kterém stojí další technická památka, Malostranská vodárna. Díky původnímu vzhledu i vklínění mezi břeh a Dětský ostrov působí nejvytíženější zdymadlo v Praze velmi fotogenicky. Pravidelně tady můžete zblízka pozorovat práci čtyř vrat i manévry výletních a soukromých lodí.
Dostupnost: Nejbližší zastávkou je Švandovo divadlo nebo Újezd (tram). Na místě se dá poměrně dobře zaparkovat – celé Janáčkovo nábřeží na úrovni Dětského ostrova je fialovou zónou za 30 Kč/hod.
Podolská vodárna
V Muzeu pražského vodárenství, umístěném v bývalé úpravně vody v Podolí, se můžete dozvědět vše o historii budování prvních vodovodů v české metropoli, účelu městských vodárenských věží, které jsou pro Prahu velmi typické. Kromě toho zde naleznete i vodovodní potrubí, které sloužilo k zásobování Prahy vodou za vlády císaře Rudolfa II. Po návštěvě muzea můžete prozkoumat jedinečnou sbírku vodoměrů nebo si udělat procházku podél Vltavy.
Dostupnost: Zastávka tramvaje Podolská vodárna. Parkování na Podolském nábřeží vyjde na velmi příjemných 10 Kč/hod.
Michelská vodárenská věž
Vodojem v lokalitě Zelené lišky vznikl roku 1907 podle návrhu Jana Kotěry a byl první moderně pojatou stavbou svého druhu. Kotěra na věži a přilehlých budovách – podobně jako u mnoha dalších svých prací – využil fasádu z neomítnutých cihel, typickou pro průmyslové památky té doby. Na fotogenickou stavbu je jedinečný pohled při západu Slunce a také na podzim, kdy okolní stromy hrají všemi barvami. Zajímavostí je, že téměř totožnou (jen o něco menší) věž projektoval Kotěra také v Třeboni.
Dostupnost: Metrem na stanici Pankrác. Pokud pojedete od předchozí zastávky u podolské vodárny, využijte autobus 134 na zastávku Zelená liška, kterým vás k věži doveze zhruba za 15 minut. Zaparkovat můžete v okolních fialových zónách za příjemných 20 Kč/hod.
Tip: Pokud se o industriální tvář Prahy zajímáte a chcete ji poznat více do hloubky, zavítejte na blog Místa mého města, který mapuje méně známé a odvrácené tváře hlavního města, nebo zkuste projekt Praha neznámá – ať už ve formě článků, nebo některé z prohlídek s průvodcem.
