Září je spojeno s důležitými židovskými svátky. Jedním z nich je Roš hašana, v doslovném překladu „hlava roku“. Touto dobou byl podle tradice stvořen svět, a proto je také začátkem židovského roku. Podstatou tohoto svátku je příležitost k sebereflexi, ale i hledání těch správných cest životem a jeho poselstvím je i to, že nikdy není pozdě na změnu. A my na toto období můžeme symbolicky navázat také – třeba tím, že konečně navštívíme památky, kolem kterých možná často procházíme, ale dosud jsme si nenašli čas je navštívit a pořádně prozkoumat, nebo je možná ani neznáme. Pojďme to změnit.
Tip: Přímo v den židovských svátků (a také o sobotách) bývají židovské památky zavřené. V případě září je to právě Roš hašana (16. a 17. 9. 2023) a Jom kipur (25. 9. 2023). Při plánování návštěvy si ověřte dostupnost na webových stránkách.
Žižkovský hřbitov s náhrobky z Václavského náměstí
Přístup komunistického režimu k židovské kultuře nebyl zrovna přívětivý. Svědčí o tom i Starý židovský hřbitov na Žižkově, který byl založen v roce 1680 původně jako morové pohřebiště a posléze místo posledního odpočinku především městské židovské inteligence a podnikatelů. V 60. letech byl částečně zrušen a přeměněn na park, téměř kompletní devastace ho pak postihla při stavbě televizní věže v 80. letech. Mnohé náhrobky byly tehdy rozřezány na kvádry a posloužily jako dlažba v dolní části Václavského náměstí. Tato domněnka se potvrdila ale až při rekonstrukci náměstí v roce 2020 – šest tisíc dlažek pocházelo právě ze žižkovského hřbitova, kam se část z nich vrátila v důstojné podobě unikátního památníku od sochařů Lucie a Jaroslava Rónových.
Tip na návštěvu: Hřbitov je přístupný zdarma, ale pozor, má otevírací dobu: Otevřeno je každý den od 9 do 16 hodin, v pátek do 14 hodin a zavřeno je o sobotách a židovských svátcích. Nejbližšími zastávkami jsou Jiřího z Poděbrad a Olšanské náměstí nebo autobusová zastávka U Prdlavky.
Do Jeruzalémské synagogy na koncert i výstavu
Úsměvnou zajímavostí je, že svůj název budova získala podle přilehlé ulice a nemá vlastně s židovskou tradicí nic společného – jmenuje se podle bývalé jeruzalémské kaple kostela sv. Jindřicha v sousedství. Synagoga byla dokončena roku 1906 jako náhrada za tři josefovské synagogy, zrušené během nutné asanace čtvrti. Její původní název Jubilejní byl připomínkou padesátého výročí od korunovace Františka Josefa II. Synagogu ve zdobném orientálním stylu je možné navštívit prakticky denně – a stojí to za to.
Tip na návštěvu: Jeruzalémská synagoga je nejen svatostánkem, ale také kulturním prostorem, který vítá i širokou veřejnost. Nemusíte se sem tedy bát přijít „jen tak“ (vstupenka stojí 150 Kč), nebo třeba na koncert, jednu z pravidelných večerních komentovaných prohlídek či výstavu. Pro pravidelné informace se vyplatí sledovat facebookový profil synagogy. Nejbližšími zastávkami jsou Jindřišská a Senovážné náměstí.
Multifunkční prostor v Nové libeňské synagoze
Vznik židovské čtvrti v Libni má velmi zajímavou a svým způsobem tragikomickou historii. Když Marie Terezie prohrála válku s Pruskem a přišla o Slezsko, nařkla právě Židy z napomáhání nepříteli a vydala příkaz k jejich vystěhování z města. Po dobu 45denní lhůty, stanovené k vyřízení formalit k vystěhování se museli Židé odstěhovat 2 hodiny cesty od bran města (což tehdy Libeň byla) a do města směli pouze přes den. Během lhůty ale ve městě nastal takový propad obchodu, že se za Židy, začali přimlouvat i nežidovští obchodníci, řemeslníci, šlechtici i instituce.
Panovnice tedy nakonec Židy pozvala zpět, spousta z nich se ale už v Libni usadila. A tak zde vznikla i dnes již neexistující Stará a roku 1858 nynější Nová synagoga. Po druhé světové válce sloužila pro nedostatek místních věřících jako sklad, mimo jiné kulis pro Divadlo pod Palmovkou, kde jako kulisák pracoval Bohumil Hrabal. Ten v synagoze často pořádal kulturní debaty a workshopy a možná tak trochu předurčil její dnešní směřování…
Tip na návštěvu: Novorománská budova synagogy hostí kulturní akce, často s odkazem k židovské kultuře – výstavy, koncerty, ale i divadelní představení, která mají v zašlém interiéru unikátní atmosféru. Program najdete na webu spolku Krajina přílivu, který akce pořádá. Co se týče dopravy, nachází se synagoga doslova pár metrů od dopravního uzlu Palmovka. Parkování v okolních fialových zónách vyjde na 40 Kč/hod.
Židovské město: Týden s jednou vstupenkou
A na závěr něco, co sice známe všichni. I když… Pražské Židovské město je svou zachovalostí a historií světově unikátním komplexem památek. Ale ruku na srdce, kolikrát jsme jím procházeli, ale kolikrát jsme ho doopravdy navštívili? Třeba vkročili za zdi Starého židovského hřbitova, který byl založen před rokem 1439, a který časopis National Geographic zařadil mezi 10 nejzajímavějších hřbitovů na světě? Hřbitov i většinu synagog nelze navštívit samostatně – pouze jako součást prohlídkových okruhů Židovského muzea v Praze.
Tip na návštěvu: Jednotlivé a rodinné vstupenky na prohlídkové okruhy platí 7 dní od zakoupení. Můžete tak každý den navštívit třeba jen jednu památku a dojmy v klidu vstřebat. Vstupenky jsou ke koupi v informačním centru muzea a jednotlivých synagogách na Josefově. Nejlépe se sem dopravíte metrem na stanici Staroměstská a pak pěšky, nebo tramvají na zastávku Právnická fakulta. Pro parkování je nejvhodnější okolí Dvořákova nábřeží, kde na fialové zóně zaplatíte 60 Kč/hod a parkovné můžete kdykoli prodloužit na dálku v aplikaci Citymove.
Už víte, která památka bude cílem vaší první výpravy? Pokud jich budete chtít stihnout více za jeden den, určitě nezapomeňte na Citymove – pomůže vám vybrat ten nejvýhodnější spoj MHD, zakoupit celodenní jízdenku nebo zaparkovat a prodloužit parkovné diskrétně v mobilu, třeba během koncertu nebo komentované prohlídky.
